Výslovnost a skloňování élladštiny
VÝSLOVNOST
Élladština se podobně jako čeština píše téměř foneticky. Při přepisu z élladského hláskového písma do latinky začali jazykovědci užívat jaksi ze zvyku některá pravidla latinské ortografie, která se dnes při transkripci élladštiny již pokládají za tradiční.
di, ti, ni - výslovnost dy, ty, ny (Cynibre - Cynybre)
C před E, I, Y - výslovnost C (Ceredig - Ceredig, Acikleus - Acikleus); výjimka Ela Caracim - Ela Karakim
C před A, O U, Y, souhláskou a na konci slova - výslovnost K ( Caradac - Karadak, Cotharigé - Kotarigé)
Vše ostatní se čte foneticky: Gudleifr - Gudlejfr, Wanne - Vane ap.
SKLOŇOVÁNÍ
Élladština je plně flexivní jazyk, nicméně na rozdíl od češtiny při skloňování nedochází ke změnám ve kmeni. Při překladu do češtiny mohou při skloňování činit potíže slova typu Wetemaa, maskulina zakončená na samohlásku či na -us, feminina zakončená na -e, maskulina i feminina zakončená na -inx.
Wetemaa:
Je nutno důsledně dodržovat zdvojenou výslovnost koncového -aa, přičemž první A patří ke kmení a koncovkou je až druhé a; při skloňování se tedy mění pouze druhé a, první zůstává zachováno:
nom. Wetema-a
gen. Wetema-y
dat. Wetema-e
ak. Wetema-u
vok. Wetema-o
lok. Wetema-e
inst. Wetema-ou
(plurál analogicky)
Maskulina zakončená na samohlásku
Patří sem jména typu Udi, Ane, Karu. Skloňují se podle vzoru pán.
nom. Udi, Ane, Karu
gen. Uda, Ana, Kara
dat. Udovi, Anovi, Karovi
ak. Uda, Ana, Kara
vok. = nom.
lok. Udovi, Anovi, Karovi
instr. Udem, Anem, Karem
(plurál analogicky)
Maskulina zakončená na -us
Élladština koncovku -us nemá, používá se pouze v překladech, kam se dostala v počátcích překladatelské činnosti z élladštiny ze stejného důvodu jako latinská transkripce, tedy ve snaze latinizovat élladštinu. Koncovkou -us byla nahrazena élladské koncovka -or a později už byla ponechána z tradice. Obě koncovky při skloňování pracují stejně, tj. od genitivu singuláru se neobjevují.
nom. Cadurnus
gen. Cadurna
dat. Cadurnovi
ak. Cadurna
vok. Cadurne!
lok. Cadurnovi
inst. Cadurnem
Feminina zakončená na -e
Zde musíme rozlišovat feminina ryze élladská a feminina s touto koncovkou přejatá z edagwonštiny. Ta se totiž skloňují podle vzoru žena, zatímco élladská mají zvláštní skloňování. Je ovšem obtížné rozeznat, které substantivum či nomen je původu élladského a které edagwonského. Např. Belcolore a Jankiore jsou edagwonismy a skloňují se jako žena, Chastre je élladismus.
nom. Chastre
gen. Chastre
dat. Chastre/Chastře
ak. Chastre
vok. Chastre!
lok. Chastre
instr. Chastre
(plurál neexistuje, jsou to drtivou většinou vlastní jména)
Substantiva zakončená na -inx
Skloňují se stejně jako řecká slova typu sfinx.
nom. Severinx, Melvinx
gen. Severingy, Melvinga
dat. Severinze, Melvingovi
ak. Severinx (v případě životných -ingu), Melvinga
vok. Severinx! (v případě životných - ingo!) Melvingu!
lok. Severinze, Melvingovi
instr. Severingou, Melvingem
(plurál analogicky)
Substantiva zakončená na -is:
Feminina zůstávají většinou nesklonná (Betlindis, gen.sg. Betlindis)
Maskulina se skloňují jako řeckájména typu Parisl
nom. Pedetris
gen. Pedetrida
dat. Pedetridovi
ak. Pedetrida
vok. Pedetride!
lok: Pedetridovi
intstr. Pedetridem
(plurál analogicky)