Měna

Vzhledem k tomu, že v dobách knížecích převládala naturální směna, není s podivem, že se po zemi Éllad začala šířit jednotná měna spolu s rostoucí mocí Sutriwaxů. Zdá se, že emise zlatých a stříbrných ridilů souvisela s demonstrací  moci Sutriwaxů a vazalská knížectví potom hodnotné sutriwaxské mince ochotně přijímala. Jako atribut moci nejvýše postaveného panovníka razili ridily jak Kúnové, tak Miltidové, protože ani jeden rod nechtěl jejich ražbu přenechat druhému, protože by to mohlo být považováno za zřeknutí se jednoho ze symbolů panovnické moci. Kdo však začal ridily razit jako první je těžko říci, rozhodně to nemuseli být Sutriwaxové. Lidové pověsti samozřejmě ražbu prvních ridilů přiřkly Varandurovi a Samalbríně, pravda však zřejmě bude jiná. Každopádně se ridily používaly plošně v celé zemi Éllad a ať jejich rubovou stranu zdobil znak jakéhokoliv panovníka, vesele se jimi platilo v obou královstvích.

 

Přepočítat hodnotu élladských mincí na koruny je obtížné, protože jednak kolísala, jednak komodity, podle nichž by přepočet bylo možno provést, mají v zemi Éllad jinou hodnotu než u nás.

 

1 zlatý ridil = 3 - 6 stříbrných ridilů

1 stříbrný ridil = 80 - 140 měďáků

 

Přibližná hodnota některého zboží v době vlády krále Gudleifra Miltida

pecen chleba 2 - 8 měďáků
holba piva 4-6 měďáků
slepice kolem 20ti měďáků
3 ovce 1 stříbrný ridil
statný nevolník 2 - 4 stříbrné ridily
6 sáhů jemné látky 2 - 8 stříbrných ridilů
jednoduchá služba městské čarodějky kolem 1 stříbrného ridilu
návštěva slušnějšího hampýzu 30 - 50 měďáků
dojnice 2 zlaté ridily
roční služba svobodného čeledína až 6 zlatých ridilů
slušný válečný kůň 6 zlatých ridilů a více
plná zbroj (přilba, štít, kroužková košile 4 zlaté ridily a více