MĚŘENÍ ČASU

Při měření času se vychází ze solárního roku. Zdá se pravděpodobné, že v archaických dobách (Thoggasúg ) se používal rok lunární, vzhledem k pravidelně se opakujícím měsíčním fázím snadněji počitatelný, ale stejně jako Sinadr musel ustoupit Tagirovi a jako bůh ztratil svou moc, i Éllaďané se začali řídit Tagirou - Sluncem, nikoliv Sinadrem - Měsícem.

 

ROK A MĚSÍC

Astronomie v zemi Éllad nikdy nedosáhla takové úrovně, aby bylo možno přesně vypočítat délku solárního roku, ale zdá se, že to Éllaďanům nikdy na překážku nebylo. Rok u nich trvá od jarní rovnodennosti do jarní rovnodennosti bez ohledu na to, kolik přesně dní mezi tím uplyne. Měsíc zase trvá od novu do novu a zdá se, že slouží pouze k měření času, není časovou jednotkou nějak závislou na roce (na rozdíl od našeho kalendáře, kdy se rok skládá právě z dvanácti měsíců). Protože měsíc označuje pouze časový úsek, nemají Éllaďané měsíce nijak pojmenované.

 

ROČNÍ OBDOBÍ

Dá se říci, že v zemi Éllad existují roční období formální a faktická. Formální jsou určována podle kalendáře, faktická podle přírodních jevů.

FORMÁLNÍ ROČNÍ OBDOBÍ

JARO - od jarní rovnodennosti do letního slunovratu (21.3. - 21.6.)

LÉTO - od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti (21.6. - 23.9.)

PODZIM - od podzimní rovnodennosti do zimního slunovratu (23.9. - 21.12.)

ZIMA - od zimmího slunovratu do jarní rovnodennosti (21.12. - 21.3.)

 

FAKTICKÁ ROČNÍ OBDOBÍ (začátek)

JARO - když začnou kvést jívy

LÉTO - když odkvetou  pampelišky

PODZIM - od jelení říje

ZIMA - když napadne sníh, pod nímž zůstane zem skrytá nejméně tři po sobě jdoucí dny

 

TÝDEN

Jako kratší časovou jednotku používají Éllaďané sedmidenní týden stejně jako my. Žádný den v týdnu nemá nějaký speciální význam (Jako kupříkladu křesťanská neděle) a týden slouží skutečně pouze k počítání času. Sedmidenního cyklu se užívá proto, že lunární měsíc je dobře dělitelný pouze dvěma, čtyřmi a sedmi, přičemž pouze při dělení čtyřmi vyjde rozumně dlouhá časová jednotka. Protože však lunární měsíc nemá přesně 28 dní,  může se stát, že má někdy týden i osm nebo naopak šest dní, aby začátek nového týdne vyšel na novoluní.

 

DEN A HODINA

Den začíná s východem slunce, ve chvíli, kdy se horní okraj slunečního kotouče objeví nad obzorem, což znamená, že v létě začíná dříve a v zimě později. Dělí se stejně jako u nás na dvacet čtyři hodin. V některých krajích bylo zvykem dělit světlou část dne na dvanáct hodin a temnou část dne také na dvanáct hodin, takže hodina nikdy nebyla stejně dlouhá, ale převládá dělení na dvacet čtyři stejně dlouhých úseků. Tedy pokud se tím vůbec někdo zabývá, většina Éllaďanů se orientuje pouze podle východu a západu slunce a jeho zenitu. Kratší časové jednotky než hodina Éllaďané nepoužívají.