Vlkodlaci

Stejně jako kdekoliv jinde i v Élladu se věří, že se někteří lidé při úplňku proměňují ve vlky či vlkům podobné zrůdy a rdousí pak lidi. Těmto bytostem se říká vlkodlaci. Ačkoliv o nich všichni Éllaďané jistě alespoň jednou v životě slyšeli a bezpečně znají někoho, jehož známý takového vlkodlaka viděl, nikdy ho nikdo nespatřil na vlastní oči. Jednoduše proto, že takoví vlkodlaci v zemi Éllad neexistují. Jediní zatím známí vlkodlaci jsou ti, kteří žijí ve skalním Labyrintu na severu země Éllad. Mají jednu stálou podobu, které je skutečně jakýmsi prolnutím lidského a vlčího těla, úplněk je ani dost málo nezajímá, důležitější je pro ně střídání dne a noci. Ve dne jsou malátní, byť mohou být aktivní, v noci ožívají, nabírají energii a stávají se velmi nebezpečnými. Vlkodlaky lze ochočit nebo ovládnout. Buď za pomoci Skukunga (viz samostatné heslo), nebo tím, že je člověk krmí svařenou vlčí krví s omějem. Tito vlkodlaci se totiž živí krví. Sice dávají přednost lidské, protože z ní berou nejvíce síly (a po jejím požití jsou z přebytku energie ještě zuřivější a nebezpečnější), ale zasytí je jakákoliv jiná. Sytý vlkodlak je vcelku mírný . Bohužel velmi rychle vyhládne. Naštěstí se to dá snadno poznat - hladový a tudíž nebezpečný vlkodlak má oči rudé, sytému se zbarví do medově hnědé.  Soudí se, že krev lesních mužíků má na vlkodlaky kromobyčejné účinky, mění je totiž ve vyložené beránky. Aspoň dle svědectví Arnwalda Drakobijce a Waltheriho, kteří s pomocí vlkodlaka prošli skalním Labyrintem a Waltheri ho celou dobu svou krví živil.