Skály

Skály jsou jednou z nejméně probádaných oblastí země Éllad, protože hned po Dankradu je tady nejjednodušší přijít o život. Samotné prostředí Skal je nehostinné. Neroste tu žádná vegetace, neschůdné skalnaté vrcholky střídají plochy rozžhaveného písku, vodních zdrojů je poskrovnu a často v řečišti neproudí voda, ale tekutina s žíravými účinky. Navíc se to tu hemží lidem dost nepřátelsky naladěnými bytostmi. Ve skalním Labyrintu, což je relativně nejschůdnější část Skal začínající za Červenou bránou, kterou protéká Ohnivá řeka, žijí vlkodlaci. Tito vlkodlaci nejsou lykantropové, jak je známe z našeho prostředí, nemění svou podobu, fyzicky připomínají hybrida člověka a vlka a přestože lidskou krev milují, mohou žít i bez ní. V jiné části Skal se až do Halldorovy výpravy Znovuzrozených ukrývala Těla chránící Valabrižino vejce. Přesto vede Skalami jedna poměrně bezpečná cesta, na niž se vstupuje téměř zapomenutou Bílou bránou u úpatí Dankradu. Sice se to tu hemží různými skřítky, ale většinou jsou to poměrně dobromyslná stvoření. Kdo zná cestu, může se tudy vcelku bez obtíží dostat k jezeru pod hradem Lorenem. Ale pověst Skal je takové, že cesta Bílou bránou je v podstatě zapomenutá. Předpokládá se, že na skátrávídské straně Skal je Černá brána a do moře ústí brána Modrá, ale nejsou o nich spolehlivé zprávy. Kdy a jak vznikl uprostřed Skal v oáze kolem sladkovodního jezera hrad Loren, nikdo neví. Stejně tak se ani Ceredig nezmiňuje o tom, proč se na něm usídlila Widuwaltova sestra Itis, nevysvětluje ani, jak byl hrad zásobován. Paní Itis disponovala jistými kouzly, což by situaci vysvětlovalo - původ hradu však nikoliv.