in: Pevnost 4/2008, str. 96; příběh o Hallgerdě, dceři Hrútově, a Gunnarovi Hámundarsonovi z Hlídarendy ze Ságy o Njálovi
...Dlouho se Gunnarovi nemohli dostat na kůži, protože Gunnar výborně střílel z luku a jeho šípy usmrtily dalšího útočníka a osm jich zranily, než se jednomu z Gizurových mužů podařilo přeseknout Gunnarovi tětivu. A tehdy přišla Hallgerdina chvíle.
Nyní se Gunnar obrátil k Hallgerdě a žádal ji:
"Dej mi dvě přadénka svých vlasů a a upleťte mi z nich tětivu."
"Závisí snad na tom něco?" zeptala se Hallgerd.
"Můj život," odpověděl Gunnar, "neboť dokud budu mít luk, nepřemohou mě."
"Nyní ti tedy připomenu," pravila Hallgerd, "tvůj políček a málo mi záleží na tom, jak dlouho se budeš bránit."
"Každý si svou pověst získává po svém," odpověděl Gunnar, "a nebudu tě dlouho prosit."
Gunnar těžce zranil ještě osm dalších mužů, než pokryt ranami padl. Jeho nepřátelé mu vzdali čest aspoň tím, že nevyloupili jeho dvorec. Tak zahubila zášť zlé ženy jednoho z nejlepších mužů na Islandu...
Gunnar se brání u řeky Rangá. Tehdy ještě své nepřátele porazil.