Argunna je kniha kouzel, čar a jasnovidectví. Je v ní zaznamenáno každičké kouzlo, které bylo proneseno (nebo jen vymyšleno) v zemi Éllad, návody na veškeré kouzelné nápoje, věštecké postupy atd. atd. Ví se, že je vše seřazeno od nejjednoduššího k nejmocnějšímu a že kniha není rozdělená na žádné oddíly, které by pojednávaly třeba souhrnně o určitém typu kouzel nebo o jasnovidectví. Ale nic víc o jejím obsahu není známo. Lesní mužíci v ní nečtou, protože nemají na kouzla nadání, praotcové o ní s nikým nehovoří a krom nich nosila země Éllad pouze dvě bytosti, které z ní studovaly - nejlepší vědmu a kouzelnici země Éllad paní Haduwig a její žačku, vědmu Arambegil. Paní Haduwig ukradla Argunnu lesním mužíkům v nestřeženém okamžiku, kdy se starý praotec odebral zpět do světa za duhou a nový ještě do Hvozdu nepřišel. Haduwig je jediná, kdo nastudoval celou Argunnu. Nikdy však moc, kterou tak získala, výrazně nevyužila. Z důvodů, které jsou dodnes nejasné, opustila zemi Éllad a usadila se vzdálená od lidské společnosti v Attérvidu. Arambegil se jako nedostudovaná vědma shodou náhod dostala k paní Haduwig do otroctví a Haduwig ji pověřila opisováním Argunny. Nedovolila jí však knihu opsat celou, aby se Arambegil nedostala k nejmocnějším kouzlům; poslední stránky psala sama. Potom Argunnu vrátila lesním mužíkům.
Argunna má velmi zvláštní vazbu - její desky jsou totiž zhotoveny z měsíčního kovu, který jediný odolá všem kouzlům, která kniha obsahuje. Argunna je jediný předmět v zemi Éllad z tohoto kovu vyrobený a zároveň jediný z tohoto kovu krom zbroje a zbraní bohů. Její desky koval na přání Viurovo sám Varandur, nikdo jiný totiž měsíční kov nedokáže získat. Má to své opodstatnění - v Argunně neustále probíhají kouzla, jako by si je kniha pořád dokola opakovala. Kouzlo, které se zrovna odehrává, je vidět na přední straně desek, a ti, kteří měli to štěstí a Argunnu spatřili, se shodují, že to je velmi úchvatná, ale někdy i hrůzná podívaná.