Inspirace...

Zásadní, rozhodující a naprosto klíčovou inspirací byly islandské ságy. Psala jsem už před tím, než jsem je četla - povídky, dobrodružné romány, filmové scénáře, črty... ale máloco zůstalo dokončeno, z většiny literárních pokusů jsem po čase "vyrostla" a už jsem se k nim nevracela. Pak jsem si přečetla několik islandských ság v překladu Ladislava Hegera a něco se změnilo. Dikce ság, jejich strohost a zároveň neuvěřitelná košatost, mentalita osob v nich vystupujících, to vše mne hluboce oslovilo. Dodnes mi zůstala vryta do paměti scéna, kdy byla jistá žena jménem Katla obviněna z čarodějnictví. Stačilo, aby jeden z vážených mužů pravil: přísahám, že Katla není čarodějnice, a o věci se dál nediskutovalo. Myslím, že právě tato věta dala vzniknout světu, kde se přirozeným způsobem mísí věci z našeho pohledu reálné i nereálné.

V době, kdy jsem Wetemau začala psát, u nás neexistovalo povědomí o žánru fantasy. V překladu sice vyšel Hobit, ale Hobit byl prostě pohádka pro děti. Sice poněkud zvláštní pohádka, ale pořád pohádka. Že je to fantasy, to před rokem 1989 asi netušil nikdo. Ani já jsem o tomto žánru neměla ani ponětí. Když se mě někdo ptal, co to vlastně píšu, odpovídala jsem, že je to pohádka psaná jako historický román. Teprve když už byla Wetemaa téměř napsaná, mi kdosi prozradil, že je to fantasy, ale protože jsem žádnou fantasy knihu neznala, nic moc mi to neřeklo.

Možná, že v tom tkví kouzlo Wetemay. Sice to podle současných literárních měřítek fantasy je, ale nebyla žádnou fantasy knihou inspirována ani ovlivněna, proto je velmi svébytná a originální.

Na Island, který od prvního přečtení islandských ság miluji, jsem se dostala poprvé dvanáct let po vydání Wetemay. Od té doby jsem tam byla sedmkrát a chystám se znovu. Krajina země Éllad se té islandské málo podobá, její nížiny jsou spíše nížinami zemí českých, hory připomínají masivy Skand, ale občas, občas na Islandu s překvapením na kousek země Éllad narazím - našla jsem tam zmenšeninu Dračí jehly a u vodopádu Skógafoss jsem byla svědkyní toho, jak se duha ve vodní tříšti zaklene v dokonalý kruh, jímž jde proskočit do světa za duhou, odkud pocházel Egilólf Vážka...

(Landmannalaugar - Duhové hory)

 

(Islandské vnitrozemí cestou přes Sprengisandur)

 

 (Skógafoss, kde lze vidět duhu zaklenutou v dokonalý kruh)    

 (Lávová formace u kráteru Strýtur poblíž Hveravellů, která připomíná Dračí jehlu)