Do Brna?
Kniha návštěv
Re: Re: Výročí
Nicol | 13.11.2011
Jistě :)
Pro ostatní uživatele stránek: Rozhodla jsem se přestat používat přezdívku Zireael, ale jsem pořád tatáž osoba :)
Re: Re: Re: Re: Výročí
Nicol | 13.11.2011
Několik různých okolností.
Ale hlavně už jsem velká holka, nebudu se schovávat za přezdívku. A navíc tu stejně většina lidí ví, kdo jsem, tak proč nepoužívat své jméno? :)
Re: Výročí
Katka | 14.11.2011
Co takhle obměna vzhledu? Nebo třeba nová sekce? Nebo třeba nějaké překvapení, třeba moře fotek, video filmu, nebo aspon jeho ukázka? Něco by to opravdu chtělo. :)
Re: Re: Výročí
Veronika | 14.11.2011
Nedávno přibyla celá sekce nadpřirozených bytostí. Máte představu, kolik času zabere udělat obrázky? Krom toho chodit do práce, pořádat pro studenty exkurze mimo republiku i po ní, psát další knihy... Až bude zase čas a síla, něco přibude.
2.díl
ZuzkaT | 11.11.2011
To je tak hrozně ubíjející, frustrující...přečíst si kus příběhu a dál netrpělivě čekat, kdy se zase objeví pokračování. Je to jako dostat puzzle o deseti tisících kouscích, které člověk skládá hrozně dlouho, než z nich získá celý obraz.
Nemohla byste přidávat texty alespoň o trochu delší, prosím?
Re: 2.díl
Veronika | 12.11.2011
Milá Zuzko, ale považte, s jakou netrpělivostí a dychtivostí budete očekávat další díl a jaká rozkoš bude, až se zase kousek objeví! To protrahované potěšení... Není to lepší než knihu zhltnout přes noc jako malinu?
Re: Re: 2.díl
ZuzkaT | 12.11.2011
Jsem rozhodně toho názoru, že knihy se nemají přečíst "přes noc", protože pak člověk nemůže mít z knihy patřičný zážitek. Mě osobně se nikdy nepodařilo přečíst knihu jedním dechem, protože za prvé čtu poměrně pomalu a za druhé potřebuji nějaký čas k přemýšlení. Někdy přečtu kus stránky třeba i víckrát, když sama sebe přistihnu, že jen čtu, ale už nevnímám co:-)
Ale tohle je tak manipulující a omezující. Když čtu celou knihu, můžu se sama rozhodnout, kde chci přestat číst. Takhle však musím přestat i kdybych nechtěla a nedozvím se jak to dopadlo i kdybych chtěla a stálo by mi za to nejít spát.
Pravdou je, že takhle budu neustále kontrolovat, jestli už se konečně nedozvím další střípek z příběhu a hned jak se objeví ho jedním dechem zhltnu. Ale čekání je tak strašná věc...