CHRONOLOGIE ZEMĚ ÉLLAD
V době jednotlivých samostatných knížectví bylo zvykem datovat podle vlády panovníků (např. v šestém roce vlády knížete Rodvina). Po prvním sjednocení země Éllad pod nadvládou Sutriwaxů se poměrně rychle začalo datovat od První velké bitvy pod královskou horou Mirabatem. Tento způsob datace se ujal v obou élladských královstvích.
DĚJINY ZEMĚ ÉLLAD SE TRADIČNĚ DĚLÍ NA ČTYŘI OBDOBÍ, A TO:
THOGGASÚG ("Čas bohů") - doba mýtická od úsvitu dějin až do vzniku kmenových knížectví, tradičně končí odchodem Bohů ze země Éllad do paláců a smrtí Ytii
ELA - HRÚTADORASÚG ("Čas náčelníků, tj. knížat") - období kmenových knížectví až do počátků bojů o hegemonii. Toto období končí vládou knížete Alara Sutriwaxe, jeho syna knížete Bransúda a jeho vnuka, dobrého krále Ana. Na konci tohoto věku se odehrává děj Hrútvangu a Ságy o Halldorovi z Mortaluny. Hlavním předělem mezi tímto a následujícím obdobím je První velká bitva pod královskou horou Mirabatem.
ELA - CARACIMASÚG ("Čas králů") - raná doba královská od První velké bitvy pod královskou horou Mirabatem, tedy od vlády Ovanderta Kúna a Gaisioríga Miltida, až po znovusjednocení země Gudleifrem Miltidem. Do počátků tohoto období spadá také vpád jednověrců z Jižního Edagwonu.
ELA - CARACIMSÚG ("Čas krále") - vrcholná doba královská počíná vládou krále Beroharda Miltida.
(Prefix "Ela" znamenající "vznešený" se někdy vypouští)
Toto dělení je převzato z Kroniky Armkeriho Nemytého, ovšem Armkeri sám systém chronologie élladských dějin nevymyslel. Zřejmě čerpal ze staršího, nezachovaného díla psaného Starým jazykem, jak soudíme z toho, že první tři období i Armkeri nazývá jmény staroélladskými. Čtvrtý věk, jehož počátek sám zažil a který logicky v díle psaném staroélladštinou zachycen být nemohl, však u něj má název pouze novojazyčný. Do Starého jazyka jej převedl Ceredig Mořeplavec, o němž víme, že Starý jazyk ovládal.
Přibude časová osa, na níž budou zaneseny významné události z dějin Élladu, a také stručná charakteristika jednotlivých období.