Úvodní stránka > Adam Andres > učebnice

UČEBNICE

Byť se to zdá neuvěřitelné, ale to, že píšu učebnice, úzce souvisí s Wetemaou. Když jsem pracovala na diplomové práci, přinesla jsem jednou svému konzultantovi prof. Čechurovi jako vysvětlení, proč momentálně práce na diplomce nepokračují tak, jak by měly, čerstvý autorský výtisk jedné ze svých knih z cyklu Wetemaa. A protože prof. Čechura právě sestavoval autorský tým pro tvorbu moderních učebnic dějepisu pro základní školu a potřeboval někoho, kdo by zpracoval starověk, usoudil, že když studuji s historií zároveň klasickou filologii a ještě k tomu dobře vládnu psaným slovem, jsem přesně tím člověkem, kterého hledá, a nabídl mi spolupráci. Psát učebnici před dokončením vysoké školy a s minimálními pedagogickými zkušenostmi je troufalost, ale taková nabídka se neodmítá. Učebnice ovšem dopadla dobře. Když se potom tvořila řada učebnic pro gymnázia, starověk opět připadl mně. To už jsem měla hotovou universitu, pracovala jsem na doktorátu a učila jsem o nějaký ten rok déle. Později, když bylo v souvislosti se školskou reformou potřeba napsat zcela novou řadu učebnic pro základní školy, nakladatelství už oslovilo z celého autorského týmu pouze mne. Bylo jasné, že učebnice pro ZŠ může psát pouze někdo s přímou pedagogickou zkušeností, kterou odborníci z vysokých škol mít nemohou. Nad učebnicemi a metodikami jsem strávila skoro pět let života prakticky bez víkendů a prázdnin. Neustále jsem přitom vzpomínala na jednoho profesora, kterého jsme měli ve čtvrtém ročníku na gymnáziu na obskurní předmět "kulturně výchovná činnost a kulturní politika" a který se nám svěřoval, že po něm chtějí napsat učebnici, a on že jim řekl, ať mu na to dají rok tvůrčí dovolené, pak že jim ji napíše. Experimentálně ověřeno - psát učebnice lze i s plým úvazkem, třídnictvím a během rekonstrukce bytu. Ale je to STRAŠNÉ. V mých nejnovějších učebnicích jsou také desítky fotografií, které jsem pořídila na cestách po světě.

Učebnice jsou oblíbené, nejstarší dvě už se dočkaly dalších vydání